Obsah této stránky

Úvod

Nejprve jsem si myslel, že modely vozidel budu nakupovat a zůstanu pouze u vyrábění krom kolejiva všeho ostatního. Ale vzhledem k tomu, že jsem byl stále více nespokojen s nabízeným sortimentem kvalitních hotových modelů, a i vzhledem k tomu, že jsem byl stále více potěšen se sortimentem kvalitních stavebnic z leptaného plechu a polyuretanu, rozhod jsem se, že do jejich stavby přece jenom pustím. Prostřednictvím této podsekce budu prezentovat nejen modely vozidel sestavených ze stavebnic, ale i recenzovat modely vozidel továrních či malosériových, které jsem koupil jako hotové, příp. zde budu popisovat jejich úpravy a vylepšení.

Skutečnost a model

Jak je měřítko TT podle mého názoru ideální velikost pro stavbu kolejiště znázorňující skutečné tratě a modelování staveb obecně, tak o této jeho přednosti začínám pochybovat co se modelů železničních vozidel týče.  To, že ho větší měřítko HO značně předčí v propracování a detailech je celkem pochopitelné. Zastavím-li se však v modelářské obchodě u vitrínky s modely N, zjišťuji, že tato velikost v některých modelech velikost zlatého středu předčí. Situace v TT je znatelně uspokojivější ve vyšších epochách. Tyto stránky se však budou zabývat především vozidly nižších epoch.

Existuje-li nepřeberné množství hledisek, podle kterých se dají posuzovat kvality modelu, pak v rámci obecnosti bychom se mohli omezit na jejich dvě velké skupiny:

  1. Kvalitativní provedení modelu: od kvality provedení plastových výlisků, odlitků či leptů, po provedení povrchových úprav na modelu; čistota práce na modelu jako takovém; jízdní vlastnosti co se týče bezproblémového projíždění úseků (malé poloměry oblouku nepočítám, neboť to jest chybou projektanta kolejiště), rozjezdů a zastavování, klidného chodu, atd.

  2. Dodržení věrohodnosti v porovnání s předlohou: dodržení přepočtených rozměrů v rámci proveditelnosti funkčního modelu, odlišností  jednotlivých konkrétních vozidel v typové řadě, nátěru a rozmístění nápisů v určitém časovém období a třeba i jízdní vlastnosti, co se týče vzhledem ke skutečné předloze.

A právě nalézt na modelářském trhu model českého vozidla, který by slušně obstál v obou případech je dosti obtížné a v situaci nižších epoch a parního provozu a velikosti TT vlastně nereálné. Dosti často se mi stala skutečnost, kdy jsem byl naprosto potěšen zakoupeným modelem zcela jistě splňujícím výše uvedené první hledisko, později však naopak zklamán, pokusil-li jsem se vypátrat jeho skutečnou předlohu.

Hovořím např. o kamufláži cizích strojů nebo vozů do provedení ČSD a tak maximálně možného využití jednoho modelu na tisíce způsobů, přestože v daných provedeních vůbec neexistovaly. Bylo by příhodné možná rozlišit dvě situace. Pakliže nejsou k dispozici fotografie a dané vozidlo v té či té době skutečně existovalo, je příhodné jej upravit, natřít a označit podle tehdy platných zvyklostí a nikdo nemůže potvrdit nebo vyvrátit, že to tak skutečně bylo. Takto postupovat je dle mého názoru dobrým kompromisem. Naopak jsou-li podklady, fotografie a dokonce existuje-li skutečné vozidlo, pak by se jich měli výrobci držet a raději neexperimentovat. (Tady nemám samozřejmě na mysli "startsety" a kdejaké "levnější" modely, které se svým provedením blíží spíše k hračkám.)

Další kapitolu tvoří výroba českých malosériových vozidel. Na rozdíl od předchozího v tomto případě je složité dodržet hlediska obě. Každopádně Vám nedoporučuji jejich nákup pouze na základě internetového obrázku, přestože na něm může vozidlo vypadat sebelépe. Vždyť každou fotografii lze provést tak, že se jeho nedostatky částečně zakryjí.

Modely vozidel ze stavebnic

Osobní vůz Ci 3-9718 ČSD

předloha: dříve velmi rozšířené osobní dvounápravové vozy 3. třídy vyráběné v letech 1923 - 1928 v mnoha českých vagónkách s otevřenou plošinou a uličkou uprostřed přezdívané "dřeváky" v provedení již s elektrickým osvětlením a tlakovou brzdou
výrobci: stavebnice osobního vozu Be, Bi LPH Jíčín, doplňky HEKTTOR, kinematiky spřáhel DK MODEL, obtisky VIJA MODEL
epocha: IIb - IIIa (do roku 1950)

a

nahoru p