t předchozí stavba

zpět na modely staveb p

další stavba u


výpravní budova v žst. Olbramkostel 1:120 (1999)

Obsah této stránky

Úvod

předloha: skutečná stavba, vystavěná ve stanici Olbramkostel v roce 1947
zdroj dokumentace: plány jsem sestavil na základě fotografií, které jsem pořídil v roce 1998
použití: segmentové kolejiště Olbramkostel, díl se stanicí Olbramkostel

V 30. letech se začal prosazovat v architektuře železničních staveb funkcionalismus, který dekorativnost dřívějších slohů proměnil v prostou účelovou konstrukci. Bylo to zejména zásluhou mimodrážních architektů. Beton začal plnit funkci nejen konstrukční, ale i dekorativní. Funkcionalismus se stal východiskem i pro poválečné období a tak i malá stanička Olbramkostel dostala po válce novou čistě účelovou výpravní budovu.

Stanice Olbramkostel byla v květnu 1945 těžce poškozena při náletu na odstavený muniční vlak. Odstupující německé destrukční oddíly vytrhaly ve stanici všechny výhybky a zapálily staniční budovu. Nová staniční budova byla postavena v roce 1947 vedle původní vyhořelé budovy. Budova je jednopatrová, podsklepená, s přízemní přístavbou, ve které se nachází dopravní kancelář, úschovna zavazadel, čekárna a záchodky. V dvojpodlažní části budovy jsou byty pro zaměstnance. V dopravní kanceláři byla zřízena místnost pro ústřední stavědlo, ve kterém bylo v roce 1948 instalován nový elektromechanický stavěcí přístroj s návěstními a výhybkovými pákami. V roce 1984 bylo do stanice instalováno reléové staniční zabezpečovací zařízení a ústřední stavědlo bylo nahrazeno ovládacím pultem.

Přesné plány stavby jsem narýsoval z fotografií pořízených v roce 1998 (viz níže).

 

Výpravní budovu stanice Olbramkostel jsem dokončil v roce 1999 a účastnil jsem se s ní MČR v ŽM, úmístil jsem se v republikovém kole na 4. místě. Ten rok jsem právě skončil základní školu, tak jsem poprvé soutěžil v kategorii C.

Sestavení obvodových stěn tohoto i předchozího domečku jsem prováděl zastaralou metodou, kdy je více stěn vystřiženo z jednoho kusu tvrdého papíru a v rozích pozohýbáno a na jedné hraně slepeno v celek 4 (nebo u členitějších staveb více) stěn. Stěny jsou zesíleny lepenkou až po vystřižení a pozohýbání takovéhoto celku. Tuto metodu "vystřihovánky" jsem prováděl víceméně ze setrvačnosti, protože jsem jako první modely vůbec stavěl z časopisu ABC.

Postup stavby

Stavba této výpravní budovy není nějak zvlášť náročná, ale rozsáhlá. Za nejobtížnější považuji znázornění střešní krytiny - jednoduché bobrovky. Čekárnu i dopravní kancelář v malém představku budovy, kde se nachází pult reléovky jsem vybavil kompletním interiérem a osvětlením.

Sílu všech stěn tvoří opět lepenka s tvrdým papírem. Okolo oken jsou lemy o síle 1 mm z tvrdého papíru. Omítka je provedena příslušným odstínem (bílá, okr, hnědá) temperové barvy metodou tupování. Jednotlivé stěny jsem lepil k sobě a potom na podklad z lepenky na jehož obvodu jsem vyrýhoval dlaždice chodníku přilehlého k obvodovým stěnám budovy. Podezdívka je z pásků tvrdého papíru, které jsem před natřením cihlovou červenou barvou narýhoval (to bylo též náročné na trpělivost). Opěrné sloupy pod střechou v místě verandy jsou z dřevěných hranolků.

Okna jsou jednodílná, jejich přesné rozměry jsou narýsovány v plánech. Jsou natřena bílou temperou, okna v malém představku budovy, kde je umístěn pult k reléovce jsou hnědá. Za okna jsem umístil záclony, které jsem vystřihl z jemného šátku. Všechny dveře jsou rovněž v plánech rozkresleny. Tři dvojité dveře do čekárny a úschovny zavazadel a jednodílné dveře přístavku s dopravní kanceláří jsou hnědé. Jsou zaskleny slídou a podlepeny ještě neprůhledným tenkým propisotovým papírem. Spodní vodorovné příčky těchto dveří jsou z drátku, oplechování spodní části dveří je znázorněno staniolem. Ostatní dveře mají světle zelenou barvu. Ve stejné barvě jsou okenní parapety. Kliky u dveří jsou vyrobeny z tenkého kancelářského papíru a tenkého drátku.

Čekárnu a dopravní kancelář v malém přístavku jsem doplnil interiérem. Nejdříve jsem vnitřní stěny těchto místností obložil výkresovým papírem a podlahu natřel hnědou temperovou barvou. Do čekárny jsem dosadil stůl, lavice, přepážku pro výdej jízdenek, tabule s příjezdy a odjezdy a figurky. Do dopravní kanceláře jsem umístil ovládací pult reléovky, stůl výpravčího a skladníka přepravy, regály, květiny a figurky.

Konstrukce střech je zhotovena z lepenky. Střechy jsou pokryty bobrovkou kladenou jednoduše. Rozměry jednotlivých tašek jsou v přepočtu do tétéčka velmi malé (jejich šířka je v přepočtu 1,3 mm nanejvýš 2 mm) a jejich jednotlivá výroba by nepřicházela v úvahu, vždyť na celé střeše jich musí být několik tisíc. Ani žádný plastický výrobek imitující bobrovku v TT snad neexistuje a plastová krytina od Auhagenu mi přišla nevhodná, rozměry tašek jsou pro TT moc velké. Nakonec se mi bobrovku podařilo celkem úspěšně znázornit promačkáváním do staniolu. Na pracovní dřevěnou desku jsem si připravil plastelínu, kterou jsem rozválel do rozměrů 25 x 10 cm, souvislé tloušťky alespoň 2 mm. Na takto připravený podklad jsem přitiskl vyrovnaný staniol do něhož jsem vtiskoval pinzetou tvar jednotlivých tašek. Jedná se o filatelistickou pinzetu, která je shodou náhod zakončena přesným tvarem, jako je jedna taška. Nástroj, kterým vtiskovat jednotlivé tašky do staniolu, by však mohl být zhotoven třeba ze správně vybroušeného dřívka nebo přesný tvar tašky by mohl být vystřižen z plastu, potom uchycen na dřívko nebo tak něco. Je však nutno dát pozor, aby se staniol neprotrhl. Staniol se od vrstvy plastelíny odlepuje celkem nesnadno. Z takto připravené staniolové střešní krytiny jsem vystřihl přesné rozměry střešních stěn a postupně je ke konstrukci střechy (stranou, kterou jsem protlačoval) přilepil. Hřebenáče jsem použil od střešních krytin Malé železnice.

Střecha malého přístavku s dopravní kanceláří je plechová, tedy z tvrdého papíru na který jsem lepil proužky z opět tvrdého papíru. Konstrukce nesoucí jednotlivá písmena OLBRAMKOSTEL je z drátků a obdélníčku z lepenky a na každém je jedno písmeno názvu stanice. Písmenka jsem napsal ručně nejprve na propisotový papír tmavě modrou tuží. Vepisoval jsem je do modrou tuží narýsované tabulky a potom vystřihával a vlepoval do lepenkových obdélníčků, které jsem zezadu spojil dvěma podélnými drátky v řadu. Doplnil jsem čtyři dvojice nožek, konstrukci nabarvil modrou temperou a umístil na střechu.

V poslední fázi stavby budovy jsem ji doplňoval všemi detaily, které jsem na fotografiích našel. Okapy pod střechou a okapové roury jsem znázornil pomocí vyrovnaných drátků přibližné síly 1,2 mm. Vyrobil jsem lavičky, nástěnku, umyvadla, skříně s elektřinou, stojan s ručními brzdami, mříž na okno, různé nápisy, automat na žvýkačky atd. Nápisy Olbramkostel jsem použil z fotografie. J

Fotogalerie

ª 1 ª

Fotografie jsou pořízeny již 8 let po dokončení stavby a některé detaily jsou již neopatrným zacházením poničené.
 

22. 9. 2007

ª 2 ª

Na rozích stavby je znát ještě starý způsob sestavení obvodových stěn metodou
klasických vystřihovánek.
 

22. 9. 2007

ª 3 ª

Letecký pohled na výpravní budovu a celou volnou skládku a reléový domek s rampou.

 

22. 9. 2007

a

nahoru p