|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
předloha:
strážní domek postavila společnost StEG v roce 1870 v km
85,693 tratě Wien - Střelice, model ho má zobrazovat ve stavu mezi
válkami V roce 1870, kdy StEG stavěla spojnici Wien - Brno, která měla propotit její dříve oddělené tratě, zřídila v katastru obce Hevlín železniční zastávku. Ta byla situována u strážního domku č. 50, který byl současně závorářským stanovištěm přejezdu v těsné blízkosti domku. Tato situace zůstala až do roku 1910, kdy byla zastávka zvětšena na stanici o jedné manipulační a jedné dopravní koleji a byla postavena nová výpravní budova. První výhybka nové stanice Hevlín byla vložena až za přejezdem a nástupiště bylo nutné posunout za přejezd a výhybku. Před strážním domkem blíže ke kolejím stávala dřevěná signální budka, ve které konal službu strážník tratě a zároveň závorář. Po vybudování stanice získal navíc funkci obsluhy blízké výhybky č. 1 a osvětlování vjezdového návěstidla a předvěsti. Ve směru na Wien se nacházelo množství větších mostů a strážník tratě č. 50 musel zároveň provádět jejich prohlídky, takže nutno uznat, že měl poměrně velké množství povinností. Ve 20. letech byla prováděna značná redukce závorářských služeben a místní závory byly přebudovávány na závory ovládané drátovými táhly. Oproti ostatním strážním domkům tratě Wien - Střelice je tento o jednu místnost větší. Naskýtá se otázka, zda byl tak velký už v době uvedení dráhy do provozu, nebo zda byl rozšířen až později. V současné době sice budova existuje, je však již přestavěna výměnou oken, novou, zřejmě zateplenou fasádou a především přístavkem podél celé boční stěny, ve které se nachází vchodové dveře. Vycházel jsem především z dostupných plánů, které však nebyly úplné.
Bylo potřeba zrekonstruovat podobu závětří, která byla z dostupných výkresů zřejmá pouze v půdoryse. S největší pravděpodobností se jednalo o zádveří dřevěné, které se z praktického hlediska přistavovalo ke většině strážních domků ještě v období před první světovou válkou. V současné době je spodní část, kde se nachází chlév a sklep cihlová, z ostatních dochovaných domků, vystavěných obdobně ve svahu je patrné, že je obložena kamennými bloky, které byly z hevlínského strážního domku při rekonstrukci odstraněny. Nejobtížnější se jevilo stanovení barevného schématu, které měl domek v období po uvedení dráhy do provozu. To pochopitelně odpovídalo všem ostatním stavbám na tratích StEG, které byly v té době postaveny. Na stavbu strážního domku bylo mimo kvalitní hlazené lepenky použito lipových hranolů MIDWEST o průřezech 0,5 x 0,5 mm, 1,0 x 0,5 mm a 1,0 x 1,0 mm, dýhy MIDWEST s vyřezaným laťováním s roztečí 1,5 mm, hřebenáčů z plastové krytiny od Malé železnice, plastové destičky od Malé železnice, znázorňující kamenný obklad spodních partii domku, střešní krytiny z bobrovek je od výrobce Fiba model a akrylátových barev potřebných odstínů. Později jsem zjistil, domeček již byl téměř hotov, že barevné schéma jsem zřejmě neodhadl dobře. Hrubá omítka byla místo okrové nejspíš šedá. Snad jedinou stavbu z celé tehdy vybudované sítě bývalé StEG, která si zachovala svůj původní vzhled i po stránce barevného schématu, je nutné hledat v Rakousku, kde se o památky železniční architektury staralo v posledním půlstoletí mnohem lépe. Jedná se o náraží Leopoldsdorf-Siebenbrunn. Oproti ostatním doposud mnou zhotoveným stavbám se tato vyznačuje několika odlišnostmi a vyskytuje se v ní poměrně pestré množství stavebních materiálů a postupů oproti klasickým zděným stavbám, viz. typový strážní domek. Spodní část domku, kde se nachází chlév a sklep je obložena kamennými bloky, prostřední obytná část je omítaná stříkanou omítkou, která je v rozích a okolo otvorů olemována hladkou omítkou bílé barvy, nad stavebními otvory jsou klenuté překlady z neomítaných cihel vyvedených nad plochu stěn, které jsou zakončeny věncem z neomítaných cihel, štíty střechy je dřevěné. Stěny byly zhotoveny ze dvou vrstev lepenky a to takovým způsobem, aby z vnitřní strany byly okenní otvory větší, čímž vzniknou okenní rámy do kterých se z obou stran později vsadí okna (fotografie 3 a 4). Ty se otvírala totiž původně vnitřní dovnitř a vnější ven. Síla zdi tak odpovídá přibližně přepočtené síle zdi a nebude problém znázornit vnitřní vybavení ani v blízkostí partií oken a dveří. Dřevěné štíty střechy provedeme zároveň se střechou, v lepenkových stěnách jej zatím neuvažujeme. Atypické je použití tvrdého výkresového papíru jen v místech, kde bude později omítka. Ještě ve fázi, kdy není znározněn kamenný obklad ve spodní části, ani cihlový věnec ve vrchní části, provedeme barevně omítanou část. Hrany sestaveného domečku, kde bude patrné lemování hladkou omítkou, natřeme nejprve bílou barvou (fotografie 7). Vstaneme nyní před problémem, jak znázornit plochy stříkané hrubé omítky. Použití nařezaných smirkových papírů samostatně nabarvených a lepených zvlášť na stěny nedoporučuji ze dvou důvodů. Jednak tímto způsobem vznikne zejména pro velikost TT poměrně velký schod mezi hladkou a stříkanou hrubou omítkou, který je ve skutečnosti velký sotva 0,5 cm a jednak z hlediska technologického. Je totiž poměrně obtížné (ovšem netvrdím, že nereálné) vyřezat otvory, které by přesně pasovaly na požadovanou plochu hrubé omítky. Mnohem jednodušší a efektnější způsob bylo přelepení bílé hladké omítky na hranách a kolem otvorů páskou a na potřebné plochy nanášet barvu kouskem molitanu metodou tupování, které vytvoří potřebnou drsnost omítky (fotografie 8-10). Doposavad jsem nepochopil, proč někteří modeláři vyrábí hrubou omítku pomocí mouky. Věnec kolem stěn strážního domku i nadokení a nededveřní klenuté překlady z neomítaných cihel jsou znázorněny z vrstvy tenké lepenky a tvrdého výkresového papíru, do kterého je znázorněno skalpelem rýhování. Po nabarvení cihlovou červení a zaschnutí jsou pásky věnce a klenuté překlady nalepeny na obvodové stěny domku (fotografie 11). Kamenné obložení spodního podlaží s chlévem a sklepem je znázorněno pomocí plastových desek od Malé železnice. Rohy těchto partií, kde dochází k překrytí desek, bylo nutné přetmelit. Střecha i se štíty je řešena samostatně tak, aby zapasovala na obvodové stěny. Základ je vyhotoven z lepenky, která je polepena lipovými hranoly MIDWEST. Se střechou je zároveň vyhotovováno i závětří. Střecha je vyráběna i se závětřím tak, že tento celek je k obvodovým stěnám domku pouze přiložen a stáhnut gumičkou. Teprve až jsou doplněny všechny dřevěné části (fotografie 26-28), je celek natřen hnědou tuší (fotografie 29). Přilepen k obvodovým stěnám domku je však až ve chvíli, kdy je dokončen interiér a vlepena zevnitř vnitřní bílá okna. Další práce spočívají ve zhotovení hnědých vnějších oken, jako obvykle z tvrdého výkresového papíru (fotografie 30). Je třeba dávat pozor na celkové rozměry okna, která musí byt jen o 0,5 mm větší, než je samotný okenní otvor. Panty zhotovíme z tenkého měděného drátku. Okna jsou natřena hnědou barvou a vlepena vně stěn do bíle olemovaných otvorů. Komíny jsou vyrobeny ze stejně velikých čtverečků lepenky, které jsou vrstveny na sebe tak, že síla lepenky znázorňuje jednu řadu cihel. Je vhodné, když komín jde skrze střechu vyříznutým otvorem. Před polepením střešní krytiny je nutné komín oplechovat z nabarvených pásků měkkého kancelářského papíru (fotografie 36). Střešní krytinu z rovných tašek (bobrovek) zhotovíme z polotovarů FIBA model, hřebenáče použijeme z plastové krytiny od Malé železnice. J
a |