zpět na modely staveb p

další stavba u


autodílna 1:120 (2004)

Obsah této stránky

Úvod

zdroj dokumentace: kniha Modelová kolejiště - Stavby a doplňky, autor Ivo Tvarůžek, vydalo NADAS v roce 1970
použití:
segmentové kolejiště Olbramkostel, díl s vjezdovým návěstidlem od Znojma

Když se mi dostala do ruky kniha Stavby a doplňky modelového kolejiště, zaujalo mě několik (třebaže čistě funkcionalistických) staveb. Rozhodl jsem se, že si postavím model autodílny. Stavba disponuje velkými okny a střešními světlíky a tak by ji bylo zajímavé kompletně vybavit vnitřním zařízením. Budova se skládá ze dvou hal a přístavku ve kterém je kancelář a za ní sklad.

Autodílnu jsem postavil v prosinci roku 2004 jako součást vesnice, kterou prochází trať segmentového kolejiště Olbramkostel. Tuto část kolejiště jsem nestavěl podle skutečnosti.

Postup stavby

Stavba není nějak zvlášť složitá. Obvodové zdi jsou sestaveny z vnitřní vrstvy lepenky a z vnější vrstvy tvrdého papíru. Konstrukce je ještě v horní části v místech mezi oběmi halami dílny vyztužena podélným proužkem z dvou vrstev lepenky tak, aby na něj mohly být dosazeny dvě vnější části střechy a tím se střecha neprohýbala. Komín je zhotoven z tvrdého papíru. Slepené obvodové zdi autodílny jsem přilepil k půdorysu budovy vyříznutého z lepenky. Do podlahy (půdorysu) jsem ještě před přilepením k stěnám vyřezal otvory, abych mohl znázornit montážní jámy pro opravování podvozku aut. Přestože se vrata obou hal otvírají ven a jsou vystouplé oproti úrovni zdi, vyřízneme pro ně otvor, protože pohledem přes zadní velká okna dílny je uvidíme. Zdi jsou natřeny několika slabými vrstvami bílé temperové barvy.

Malé okénko přístavku je jen rám z tvrdého papíru a po natření zasklený slídou. Jednoduché dveře přístavku jsou z tvrdého papíru natřeného odstínem bíle tempery. Při konstrukci velkých ocelových vrat z tvrdého papíru počítejme s tím, že půjdou vidět z obou stran, i když je uděláme zavřené. Přestože jsou ocelová vrata dosti členitá, sestrojil jsem je celkem jednoduchou metodou. Rozměry vrat jsem si narýsoval na tvrdý papír dle obr. 1. Červenou barvou jsou na tomto obrázku znázorněny linie, které budeme do vrat prořezávat (pozor na situaci v rozích styku dvou červených linií, v těchto místech neřežeme až do konce) a modrou barvou ty, které oboustranně do vrat narýhujeme (pozor však, abychom tvrdý papír neprořízli). Takto zpracované dveře vymodelujeme do podoby dle obr. 2 tak, že čtyři vystouplé části vystupují ven ne víc jak o 1 mm. Hrany vzniklé proříznutím opět slepíme natupo tak, aby nám dveře zachovávaly vymodelovaný plastický tvar. Přilepíme prostřední svislý pásek z tvrdého papíru, znázorňující dělení vrat a panty vyrobíme z drátku patřičné síly. Znázornit plastičnost vrat jednotlivými trojúhelníkovými díly je podle mě nereálné, jejich vystoupení je v přepočtu míň jak 1 mm.


obr. 1

 


obr. 2

Vyrobíme velká ocelová okna. Ty vyřežeme z tvrdého papíru. Znovu však opakuji, že nejdůležitější je mít opravdu ostrý skalpel. Jedny příčky oken (vodorovné nebo svislé) jsem vyřezal z jednoho kusu s rámem a druhé příčky (opět svislé nebo vodorovné) jsem do vyříznutých rámů vlepoval zvlášť. Na obrázcích 3 a 4 je rozkresleno okno bočních stěn autodílny a na obrázcích 5 a 6 re načrtnuto okno zadní stěny. Červená barva na obr. 3 a 5 představuje část vyříznutou z jednotu kusu tvrdého papíru a modrá již zmiňované vsazování jednotlivých příček, nařezaných z proužku tvrdého papíru (zeleným orámováním na obrázcích 3 a 5 je naznačena velikost vyříznutých otvorů pro okna do stěn autodílny). Je samozřejmé, že svislé i vodorovné příčky okna musí mít stejnou šířku, asi 0,8 mm. Okna však můžeme vyrobit i z jednoho kusu tvrdého papíru, já dávám přednost popsané metodě, protože podle mého názoru lze takovýmto způsobem dosáhnout větší přesnosti. Na obr. 4 a 6 jsou nakresleny okna již nabarvené a vsazené zvnějšku otvorů pro okna vyříznutých do stěn autodílny. Okna, vrata i později světlíky na střeše jsem nabarvil stejným odstínem zelené temperové barvy. Všechny okna, vrata, i části, ze kterých zhotovíme světlíky barvíme oboustranně.


obr. 3
 
obr. 4

obr. 5
 
obr. 6

Ještě před pokrytím střechou jsem zhotovil interiér: 2 konstrukce pojízdného kladkostroje, stoly s různými nářadími, plechovkami (z drátků různých průměrů), hadice, auto přistavené k opravě aj. Střecha je pokryta asfaltovým papírem, který je znázorněn třeba pásky tvrdého papíru s nátěrem černou temperovou barvou.

Autor knihy popisuje výrobu střešních světlíků odléváním třeba z dentakrylu. Mě se je podařilo sestavit z rámů z tvrdého papíru. Opět zdůrazňuji, že takováto akce potřebuje opravdu ostrý nástroj. Prvně si všechny čtyři rámy světlíku pečlivě narýsujeme, potom vyřezáváme vnější otvory a nakonec rámy vystřihneme nůžkami (vzhledem k tomu, že tloušťka jednotlivých příček konstrukce rámů se pohybuje kolem 1 mm, mohla by se vyřezáváním celých rámů trhat). Ještě před zkompletováním rámů v světlík rámy oboustranně natřeme a podlepíme slídou (ta musí být o několik desítek milimetrů menši než rám).

Okapy pod střechou a okapové roury znázorníme pomocí dobře vyrovnaných drátků přibližné síly 1,2 mm. Komínová roura je z bužírky drátku silného kolem 1,2 mm. J

Fotogalerie

ª 1 ª

Celkový pohled na areál autodílny s boční vjezdovou cestou.

 

22. 9. 2007

ª 2 ª

Budova se skládá ze dvou hal a nižšího přístavku, kde je zřízen sklad s kanceláří.
 

22. 9. 2007

ª 3 ª

Haly jsou kompletně vybaveny zařízením, jako např. pojízdné kladkostroje, hadice, stoly s nářadím, atd.

22. 9. 2007

a

nahoru p